Jihovýchodní Asie 2009

[první regulérní bangkokský den, osm večer místního času, mám pocit, že dneska jím i piju jenom a pouze vodu. Vypil jsem už přes sedm litrů vody a mám pořád žízeň.]

Včera jsem nějak prokaučoval výměnu peněz (z jakého důvodu jsme vyměnil pouze 40 doláčů a proč jsem aspoň nevyměnil nějaké další dolary zde v centru??), tudíž mám dneska hned po ránu o zábavu postaráno. Jako kdybych včera nevěděl, že je nutný být na Myanmar embassy co nejdřív, abych včas zažádal o víza. A opět měním jenom 60 babek a tím pádem teď musím počítat každý baht.

Trystem švidám směr ambasáda, nejdříve jakousi zkratkou k lodní zastávce Tra Phra Athit, odkud lodičkou za 11 bahtů na Taksin, kde se nachází stejnojmenná zastávka Skytrain (něco co můžeme a navěky asi budeme Thajcům závidět). Jízda je dražší, patnáct bahtů je na jednu zastávku docela dost. Odtud je už myanmarská ambasáda coby kamenem dohodil respektive v případě vojenská junty coby kalašnikovem dostřelil. Otevřeli před chvilkou, ale i tak je fronta docela slušná. Za pochodu vyplňuju dva formuláře a honem zasednou do řady (zde se ve frontě nestojí ale sedí). Jak se tak zorientovávám, zjišťuju dvě ALE, který budu muset bleskem pořešit. Za prvé zítra Myanmar slaví Full Moon, takže nikdo nic nedělá, ambasáda má zavřeno a tím pádem se lhůta tří dní posunuje o další den, a to je too bad. No a za druhý, fronta je dlouhá a jde to pomalu, do dvanácti patrně nemám šanci být odbaven. Pokud přijdu na řadu odpoledne, lhůta na vízum se zase prodlouží. Ach jo.

Klimatizace v čekárně je nastavena na 30°C .

Další velké ach jo následuje asi o hodinu pozděj, páč je ještě třeba kopie pasu. Další komplikace, naštěstí pán za rohem má podnikavého ducha a za 2 THB okopíruje cokoliv.

Přeje mně štěstí, páč jdu na řadu přesně jako poslední před pauzou a dokonce se mě daří otráveného ouřadu ukecat, aby byly víza ready už ve středu. Sice jsem musel vyplnit ještě další papíry, vybásnit itinerář a odpřísáhnout, že letadlo mě opravdu letí ve čtvrtek ráno a zaplatit o třetinu (225 THB) víc, ale víza budou.

Nazpět stejnou kombinací skytrain + loď, akorát jsem omylem vlezl do ChaoPraya (toť jméno řeky) Tourist Boat, což je sice rychlejší, ale o půlku dražší loďka pro turisty. Což znamená, že tu je děsněj výklad, chlapík řve jak v cirkuse a většina lidí mu to docela žere. Na GH měním pokoj na single variantu za 200 bahtů a může se vyrazit do city.

Dle mapky v LP by Královský palác neměl být daleko. Taky že není, stačí přehopkat pár několikaproudých silnic (zkušenosti z Íránu se docela hodí), přejít něco co dřív možná byl park a jsem tam. Je zavřeno, páč tu mají státní návštěvu. Aspoň, že je otevřen Wat Phra Kaew nebo House of Esmerald Buddha, a to dokonce zadarmiko. Je sice vedro jako v pekle a lidí jak much, ale jinak je to zde poměrně úžasný, nic takovýho jsem doteď neviděl. Plno pagod, vše pozlacené, Budhové, modlitebny, super. Na závěr dne dojde dokonce na vojenskou přehlídku a vojenskou dechovku. Ty uniformy a huňaté beranice jsem jim rozhodně nezáviděl. Vedlejší Wat Pho dneska vynechávám, mám pocit, že by toho bylo dneska až moc. Stejně tak jako na Wat Arun, jenž se nachází na druhém břehu od přístavu Tha Thein Oplenduju okolo, ale dovnitř se mě nechce, jednak v protislunci bych nic nevyfotil a hlavně mám pocit, že dneska už mám dost. Vedro, vlhkost, dehydratace, únava, jet-lag – to jsou důvody proč beru loď nazpět a klušu k domovu.

Začínám objevovat místní úžasné ovoce, ananas chutná asi tak tisíckrát jinak, je to naprosto sladká a úžasná záležitost, stejně jako papaya. Prodává se to většinou už naporcované a nachlazené, takže to přijde ve vedru neuvěřitelně k chuti. Cena je všude 10 baht, a to je taky velká pohoda.

Sprcha, spánek, sprcha a honem na Khaosan. Na večeři dávám rýži s směskou a jako dezert luxusní banana pancake. Moc dobré. S těma směskama se to má jednoduše, na výběr je plno hrnců s těžko identifikovatelnýma zelenino-masovýma obsahem. Stačí prstem ukázat na příslušené hrnce a za chvilku je vše včetně rýže v mém žaludku. A platí se vždy až po jídle, a to všude v Asii. Mají to dobře vymyšlený.

Pivko značky Leo a dobrou noc…myslím, že dneska jsem ten den trochu zmagořil, bo se mi zdálo, že můj GH se bude stěhovat a já se musím rychle sbalit a vypadnout -

[11 THB – local boat z Khaosan na Taksin, 15 THB x 2 – skytrain na stanici Sarusak, 4 THB - 2 x kopie pasu, 13 + 13 THB – voda plus nesvaté v plechovce, 18 THB – ChaoPraya Turist boat, 1035 THB – Myanmar visa, 60 THB – předražené nudle, 2 x 3 THB – převoz k Wat Arun, 20 THB – pomerančový džus, 20 THB – plátky papaya (výdrb!), 12 THB – 1,5 voda, 200 THB – pokoj, 35 THB – rýže s čímsi, 20 THB – banana pancake, 41 THB – Leo beer]