Jihovýchodní Asie 2009

Psáno na letišti v Dubaji, kde je tak příšerná zima, že jsem musel jít do McD a dát si kafe, je tak chutný jako dva týdny uleželý vývar z ponožek. Apple Pie je snad ještě menší než v ČR, hranolky jsou bléé a fuj a voda Volvic je pekelně zbytečný luxus, ovšem pořád vodu ze záchodu pít nelze. Mám dojem, že se probouzím ze snu…

De facto mám dneska před sebou poslední pořádný den v Asii a určitě poslední pořádný den v Laosu. Další dva dny už budou víceméne přesouvací a přesunovací. I když by poslední den nabádal k zběsilému cestování, opak je pravdou. Mám v plánu se jet podívat k jedné z mnoha jeskyní v okolí, vykoupat se a užívat si…
Vstávám kolem půl osmé, ovšem než si vypůjčím kolo, posnídám tuňákový sendvič a vypiju kokosový shake je hodně po desáté. Přim půjčení kola po mě chtějí deposit v podobě pasu, což jednoznačně odmítám, tak jim nechávám aspoň klíč od mého bungalovu. Evidentně zde už mají bohaté zkušenosti s výtečníky, kteří kolo buď nevrátili nebo jej v rozjařenosti hodili do řeky. Stejně by mě zajímalo, kde v Laosu všichni nakupují tento jednotný styl kol? Zda je to všechno import z Číny nebo jsou tady tyhle kola skutečně tak oblíbená? Každopádně jízda je docela děs, a to zvláště po „silnici“ nebo spíše polní cestě, která vede k mojí vyhlednuté jeskyni. Dle referencí by měla jeskyně stát za to, a také by zde mělo být výborné koupání v laguně. Na obojí jsem zvědav, i když na koupání asi vzhledem ke spalujícímu žáru více.
Už i most přes řeku je zpoplatněný…ach jo.Těch 6 km ke jeskyni je cesta lemována několika neprosto práznými stánky s občerstvením, prodejnami kdečeho a mnoha cedulemi na naprosto nejlepší jeskyně a naprosto nejúžasnější koupání. Ještě než mohu smočit nožku v laguně a vůbec se mrknou co je to za jeskyni, tak turisto zaplať. Deset tisíc pro tebe přece nic není…
Ještě si můžu koupit nebo respektive pronajmout za další € baterku, ovšem já jsem chytrý turista, co ví, že když jde do jeskyně, tak tam nejsou okna, ani lampa a baterku mám. Čeho jsme se trochu obával, se při vstupu do jeskyně potvrdilo. Všechny jeskyně světa blednou před Moravským krasem, který je rozlohou, monumentálností, množstvím krápníků úplně někde jinde. Zde je teda navíc Buddha, no dobře. Naštěstí takovou lagunu a krásné koupání v Moravském krasu není. Sice studenější ale o to průzračnější tyrkysová voda, nikde nikdo, pohoda maximální. Ovšem jenom do té doby, než se přiřítí parta cool and trendy tlustých Angličanek se svými boyfriendy. Tím končí veškerá zábava je čas jet domů, škoda. Nechci být sexista, ale ty slečny z britských ostrovů vážně nedávám. Povětšinou jsou to dost vypasená selata oblečené v příšerném nevkusu….
V tak skoro 40°C se nazpět šlape opravdu výtečně, v podstatě se koupu podruhé, tentokrát ve vlastním potu. Tudíž následuje sprcha a relax v mé bambusové chýši. Je to hodně simple ubytování, ale pro mé účelý bohatě stačí.
Zbytek dne v single provedení poněkud nuda. Na pivo nebo někam juchat se mně nechce, takže spíše volím takové reminiscenční menu v podobě klasického jídla JV Asie : Fried noodle with vegetable se zákuskem v podobě neskutečně dobré banánové palačinky, a to vše zapíjím legendárním Lao pivkem.
Nad cenou 3 $/h za Internet se nemá cenu rozčilovat….
A jelikož zítra vstávám na šestou a nemám co dělat, jdu spát se slepicema. Pevně doufám, že slepice mají lepší spánek než já a jsou schopné usnout za zvuků vedlejší diskotéky, která hraje naplno, i když je počet hostů roven nule.

[10 000 kip – tuňákový sendvič, 5000 kip – kokosový shake, 10 000 kip – půjčení kola, 2 x 2000 kip – voda, 6000 kip – “vstupné” na most, 10 000 – vstup do jeskyně, 10 000 kip – banana pancake, 10 000 kip – nudle, 10 000 kip – Laos beer, 10 000 kip - net]