Jihovýchodní Asie 2009

Dnešek je dnem přesunovým, dnem strávených v autobuse. Ranní probuzení ve  Vientinne, respektive v takové větší vesnici ne nepodobné třeba Brnu . Na Jižním terminálu již čekají nenasytní taxikáři, kteří mě velmi rádi za 20 000 kipů převezou na Severní terminál. Předražené jako obvykle.

Do Luang Prabang jedou autobusy co hodina, nicméně ten v 7:30 například nejede. Proč to nikdo neví, prostě nejede. V rámci plánu abych byl brzo v cíli, mně nezbývá než být opět jako bohatý a zhýčkaný turista a jet VIP busem. Cena je VIP, autobus už méně, oproti předcházejícímu je posun dolů, ale zase jede rychle, nikde nestaví a v ceně lístku je i oběd.

Snídaně bohužel v ceně není, ta je v mé režii. Nádražka jak někde v Česku nabízí různé pofidérní míchaniny za cca 1€. Hlad je potvora, dávám rýži s čímsi těžko identifikovatelným, co bylo ale docela dobré a hodně pálivé. Jako zákusek je banana cake, osvědčená lahoda.

Ještě než dojedem do Van Vieng, což jsou cca 3 hodiny od hlavního města, tak tu mám první zvracení, a samozřejmě jak jsem čekal, jedná o moji sousedku. Oběd je docela dobrý a hlavně v ceně.

Asie je opravdu „malá“, když na obědě potkávám Italku, s kterou jsme se potkali u Zlatého viklanu v Barmě.

Následujících skoro 180 km jedeme cca 6 hodin, důvodem je asi tak 1000 ostrých zatáček a permanentní stoupání a klesání. Tento fakt patrně nebyl znám mé spolucestující a jejím kámoškám za mnou, které se na obědě pořádně najedli a nyní během cesty zvrací jedna za druhou. Ta moje je extra přebornice, dost se divím, že má ještě co zvracet a vždycky mě nakonec překvapí. Sem tam to holky nestihli, tudíž to potom odnesla podlaha, okna, oblečení atd. Smrad v autobuse je přímo ukázkový….

V Luang Prabang přistáváme někdy navečer, takže pokud počítám dobře posledních 20h jsme seděl v buse a ujel přitom kolem 1000 km.

Z autobusáku, který je jako obvykle na popud taxikářské lobby úplně mimo město, beru sdílený taxi za standard cizineckou taxu 1€ (10 000 kip) do centra. Jako obvykle beru první vyhlédnutý hostel za 50 000 kip, cena je slušná a pokoj docela taky.

Zbývá čas a energie akorát tak na ‘all you can eat’ vegetariánský bufet za 5000 kipů, neskutečný ovocný shake a courání se po nočním trhu. Opět zjišťuju, že se ze mě stává postupně čím dál víc vegetarián, sice maso sem ta pozřu, ale jinak samé nudle, rýže a zelenina….

Poměrně nezajímavý cestovní den obveselila večerní příhoda s elektroinstalací. Spát jsem šel docela brzo, když mně kolem jedenácté lehce probouzí jakési záhadné prskání a jiskření. Ve spánku mně vůbec nedochází co se děje, beru to jako součást snu, takže se akorát převalím na druhý bok a spím dál. Když mě najednou kolem 23h budí ťukání na dveře, nezbývá než rychle obléct (spím nahý) a otevřít. Ve dveřích poznávám slečnu z recepce, která se mě ptá, zda mně svítí světlo. Notně rozespalý odvětím, že jasně, ještě to zkouším, když nám oběma dochází, co bylo to praskání. Vadná elektroinstalace, přeškvařené dráty, jiskry a prskání. Už dokonale probuzen mně dochází, že jsem taky mohl krásně vyhořet. Rychle sebrat věci a urychleně se přesunout jinam…ufff, dobrou…

[115 000 kip – bus do LP, 20 000 kip – tuk tuk, 2000 kip – záchody, 7000 kip – banana cake, 10 000 – rýže + směska na snídani, 5000 kip – voda, 10000 kip – tuk tuk, 3000 kip – net, 5000 kip – vegan bufet, 5000 kip – shake]