Jihovýchodní Asie 2009

Vždy když ráno musím balit věci, jsem tak rád, že mám tak málo věcí. Ještě nezbytný ranní check-out a může se varzit na poslední z hvězdicovitých výletů z Pakse, a to konkrétně k Wat Phu Champasak, což je památka krmérského střihu zapsaná v UNESCO. Pamatuji si, že Lenka říkala, že tam nemám jezdit, že je to o ničem, tak jsem docela zvědav…

Před výletem musím ještě nakoupit lístky na večer do Vientine (hlavní město Laosu). Zdá se, že nic moc jiného jak spací VIP busy zde přes noc nemají, takže mně nezbývá než uvalit poměrně slušný balík, páč jinak bych nejspíše zkysnul někde po cestě bez šance chytit následný bus do Luang Prabang.

Když chci jet na Champasak musím přes Ban Muang, to je jasná věc. Náklaďák požadavaným směrem by měl jet opět z trhu, což je docela dobrý, aspoň si můžu dát ráno klidovou procházku. Není totiž vůbec kam spěchat, protože auto zde sice je, ale odjezd je hodně v nedohlednu. Místní ženy mají pick-up především jako zásobovací prostředek, a proto nakupují a nakládají, a my čekáme a čekáme. Tovar se ukládá dle mě záhadného systému, tu nahoru na střechu, tu do kabiny nebo pod sedačky. Během nekonečného čekání se přidala knírkatá Julie z Irska, tak aspoň nebyla taková nuda. Odjezd asi až po dvou hodinách.

Cestou zastavujeme ještě v masně pro kýtu z buvola.

Chytrá knížka praví, že loďka na druhou stranu Mekongu by měla stát cca 2000 kip, ve skutečnosti stojí 5000 kip. Ať děláme, co děláme, srazit cenu se nám nedaří. Inflace 150 procent během dvou let je ovšem slušná.

Z druhého břehu jdeme ještě cca 2 km do vesnice Champasak, kde si v GH půjčujeme kola za 1€ na den a nutno říct, že to byla asi zatím nejlepší kola, co jsem v Laosu a Kambodži viděl.

Výlet to byl příjemný, nicméně za 30 000 kip patrně nestál. K vidění je de facto úplně to samé jako v Angkoru jenom v daleko menší formě. Chrám je pravda trochu jiný, položený na úpatí hory Mt. Penis (a to není vtip:o), tudíž působí na první pohled trochu jinak, ale přesto měla Lenka pravdu, nestojí to za to.

Cesta zpět přes řeku do Ban Muang probíhá v zásadě podobně, jenom s tím rozdílem, že se nečekaně rozjasnilo, a tím pádem jsme se poměrně slušně sesmažily zaživa. Takže i po skoro dvou měsících v Asii opět do ruda.

Poslední pick-up z Ban Muang by měl jet kolem půl čtvrté, ovšem jak se dalo čekat, nikde nic a nikde nikdo. Teda kromě agilních řidičů, kteří když vidí cizince, hned zavětří příležitost. Jejich nabídky jsou ovšem trochu mimo naše finanční možnosti, takže co teď? Snažíme se smlouvat a při tom vymýšlet jak to celé udělat. Výsledkem je cena 120 000 kip za cestu do Pakse a nebo 20 000 kip za cestu na křižovatku. Prašť, jak uhoď. Nakonec se nám daří cenu ještě stáhnout dolů až na 70 000 kip, což už je jakž takž i vzhledem k tomu, že nemám zase tolik času, abych si mohl dovolit luxus uvíznutí někde na stopu. Pan řidič poté co se zastavil ještě ve vesnici po cestě a nabral prkna, nás vzal až ke GH, takže to zase tak špatné nebylo.

Jenom co jsme vystoupili, tak se opět spustila klasická průtrž mračen.

Zbývá tak akorát čas na převlečení se do cestovního, Internet a jídlo v nedaleké indické restauraci. Dhal, Gralic Naan a Lassi za 2,5 dolaru, úžasná dobrota.

V 19:30 máme hromadný odjezd směr VIP bus station na spací bus do Vientinne. De facto půlku busu obsadili lidi z Sabaidy2 GH. Původem asi bus z Thajska si rozhodně přízvisko King of bus zaslouží. Bus je vysoký aspoň 4m, rozdělený na dvě rovnocenná patra, kdy jsou vždy po stranách regulérní postele, bohužel vždy pro dva lidi. Zjišťuju, že ke spokojenosti mně chybí tak 15 cm na délku (to není lascivní vtip, ale délka postele), ale spát se tu dá, zvláště když mně přeje štěstí a nemám spolunocležníka. Moje modlitby, abych nemusel sdílet lože s tou obtloustlou Američankou, se vyplnili.

Na večeři je něco se jídlem ani nazvat nedá, jak já jsem rád, za ten indický dhal…

[4000 kip x 2 – 2 x bageta, 10 000 kip + 35 000 kip doiprava tam a zpět do Ban Muang, 2 x 5000 kip – loď, 30 000 kip – vstupné, 10 000 kip – kolo, 6000 kip – net, 20 000 kip – večeře, 150 000 – VIP bus do Vientinne, 2 x 5000 kip – voda, 80 000 – 2 x nocleh]